3.9 … a malé opáčko

Já bych se k tomu nevracel, ale ono je to fakt hodně důležité, tak mi připadá potřebné to znovu zmínit.

Napětí je statická veličina, která se vždy měří mezi dvěma body. Pokud jsou v těchto bodech různé elektrické potenciály, je mezi těmito body elektrické napětí.

Spojíte-li dva body, mezi nimiž je napětí, vodivým materiálem (vodičem), začne tímto vodičem protékat proud. Velikost tohoto proudu je přímo úměrná napětí a nepřímo úměrná odporu vodiče. Proud se proto měří v jednom bodě (vodiči), protože proud procházející vodičem je ve všech bodech tohoto vodiče stejný. V praxi tak, že jeden konec připojíte přes ampérmetr.

3.9.1 Násobky a podíly

Kolik ampérů je jeden miliampér a kolik ohmů má jeden kiloohm? Já myslím, že to všichni víte, ale pro jistotu to tu sepíšu.

Předpona Napětí Proud Odpor Kapacita Výkon
Základní jednotka - 1 V (Volt) 1 A (Ampér) 1 Ω (Ohm) 1 F (Farad) 1 W (Watt)
× 1000 (103) kilo- 1 kV 1 kA 1 kΩ 1 kF 1 kW
× 106 mega- 1 MV 1 MA 1 MΩ 1 MF 1 MW
× 109 giga- 1 GV 1 GA 1 GΩ 1 GF 1 GW
× 10-3 mili- 1 mV 1 mA 1 mΩ 1 mF 1 mW
× 10-6 mikro- 1 μV 1 μA 1 μΩ 1 μF 1 μW
× 10-9 nano- 1 nV 1 nA 1 nΩ 1 nF 1 nW
× 10-12 piko- 1 pV 1 pA 1 pΩ 1 pF 1 pW

V tabulce jsem sepsal všechny kombinace jednotek a jejich násobků, i když některé jsou příliš velké nebo naopak příliš malé na to, abychom se s nimi v praxi běžně setkávali. Kilovolty potkáte třeba v rozvodné síti, mega- a gigavolty nejspíš nikde, totéž platí pro ampér. U napětí se setkáte nejčastěji s volty a milivolty, u proudu s jednotkami ampérů, a pak s mili- a mikroampéry. Odpor zase budete nejčastěji měřit v ohmech, kiloohmech a megaohmech, zlomky ohmů v praxi nepotkáte. U kapacity naopak budete pracovat s mikrofarady, nanofarady a pikofarady. Elektrický výkon nejčastěji potkáte v mikroelektronice jako watt a miliwatt, doma třeba i kilowatt, a když budete číst o elektrárnách, narazíte na mega- a gigawatty.

results matching ""

    No results matching ""